Manatera - Artefakty

Magické předměty Manatery

Od očarovaných předmětů každodenního života po ztracené poklady První říše. Objev jejich moc, příběhy i cenu, kterou někdy zaplatí ten, kdo je použ

Promagas

Tyto meče byl vykovány pravděpodobně ještě v době rozkvětu První říše, takže jsou staré několik tisíciletí. Zub času se na nich ale ani trochu neprojevil. Opředeny starodávnou magií umí prý dodávat nositeli sílu a udržovat se ostré, to však není tolik ojedinělé. Promagas má svou vlastní vůli, vědomí a vzpomínky, umí levitovat a dokonce bojovat. Oblíbený je tedy mezi čaroději, kteří se mohou soustředit na sesílání kouzel a nechat se chránit tímto mečem. Síla a energie meče je ukrytá v modrém krystalu vsazeném do záštity. Někdo tvrdí, že tyto meče umí i komunikovat s nositeli a další legenda praví, že chrání hroby a poklady - mnozí ale tvrdí, že to nedává příliš smysl, protože sám meč je tím nejvzáčnějším pokladem. Neví se kolik jich bylo vykováno a kolik ztraceno. Jsou velmi vzácné a pravděpodobněji narazíte na smějící se zombii než na Promagas. Těm pár lidem a elfům, o kterých se ví, že Promagas mají, mnozí závidí a nezřídka se najde někdo s odvahou a pošetilostí a pokusí se meč majiteli ukrást.

Thal’Quenor

Bájný stroj zkonstruován před tisíci lety, kdy se na obloze objevil obří meteor, který hrozil zničit vše živé na stovky mil od místa dopadu. Největší učenci, elfí kouzelníci, trpasličí inženýři, runotepci a astromágové se tehdy sešli, několik dnů bádali hledající řešení. Společně pak vytvořili mocný artefakt jménem Thal’Quenor – nejničivější zbraň, jaká kdy byla sestrojena. Včas zaměřili cíl a vystřelili ohromnou energii proti meteoru. Osud mocné zbraně je neznámý – mohla být ukryta, nebo se při výstřelu poškodila, ale zničit meteor se podařilo. Exploze ho roztrhala na tisíce úlomků – část shořela v atmosféře, ale zbytek dopadl na lidské království Enadu, které bylo naprosto zničeno a na jeho místě zbyly jen ruiny a krátery. Kdo se do oblasti odvážil, tak umřel - ze země tam unikaly jedovaté plyny hubící vše živé. Po čase na celém území vyrostl hustý Černý les.

Flétna zvěromága

Tyto magické flétny, často vyřezávané z kostí nebo dřeva nasáklého krví, fungují jako přímý most mezi vůlí krotitele a instinkty bestie. Jde o precizní magický usměrňovač, který přetváří dech a melodii v nezpochybnitelné telepatické rozkazy. Zatímco vysoké a ostré tóny v úsečném rytmu dokážou v mžiku vybudit zvíře k agresivnímu útoku, táhlé a hluboké tóny rezonující v nízkých frekvencích šelmu okamžitě zklidní, donutí k poslušnému ústupu nebo ji uvedou do stavu nehybného hlídání.Mistrovství pak spočívá v intonaci; i drobná falešná nota může změnit povel k ochraně v nekontrolované krveprolití, protože zmatená bestie vnímá chybný tón jako narušení dominance. Vzácnější flétny bývají laděny na konkrétní živočišné druhy a jejich zvuk je pro lidské ucho často nepříjemně cizí, připomínající spíše syčení či mrazivé vytí.Traduje se historka o potulném flétnistovi jménem Barnabáš. Tenhle chlapík dokázal svou flétnou přesvědčit smečku divokých vlků, aby mu v lese nanosili dříví na oheň a v noci ho hřáli místo peřiny.

Boty samochodky

Očarované boty vhodné na dlouhé cesty usnadňují chůzi, která tolik nevyčerpává. Nohy se v botách nepotí a jsou většinou i nepromokavé. Také se vám v nich neudělají puchýře. Boty samochodky mají mnoho tvarů, barev a podob a jsou poměrně běžné. Kouzlo funguje několik let a postupně odezdí. Oblíbené jsou u mágů, učenců a knězů poustevníků, kteří nejsou na dlouhé cesty zvyklí a nemohou si dovolit koně nebo na něm neumí či neradi jezdí. Pro běžného posla, vandrovníka, obchodníka nebo dřevorubce jsou ale přece jen příliš drahé. Vyrábí je v Hronasu a Arkadře, ale mají je v každém lepší obchodě s magickými předměty, otázka je jestli vám padnou. Samozřejmě se dají upravit, ale vždy tím ztratí trochu kouzla, které je do nich vloženo.

Věčné světlo

Věčné světlo představuje vrchol prastarého řemesla, v němž se snoubí precizní kovářská práce s mocnou magií krystalů. Tyto lampy, schopné bez ustání planout po celá desetiletí či staletí, jsou dědictvím z dob před tisíci lety, kdy světu vládla bájná První říše. Tehdy šlo o běžnou součást paláců a velkých měst, dnes jsou však považovány za nesmírně vzácné a luxusní artefakty. Srdcem každého světla je magický krystal, jehož zásoby jsou v současném světě téměř vyčerpány, a tajemství jejich probuzení a vkládání do kovových schránek si žárlivě střeží pouze cechy elfských mistrů a trpasličích kovářů. Zatímco trpasličí verze bývají robustní, tepané z těžkého bronzu či temné oceli a zdobené přísnými runami, elfí lampy připomínají organické tvary rostlin z lehkého stříbřitého kovu, které světlo krystalu jemně lámou a rozptylují. Světlo, které z nich vychází, netvoří běžný oheň, takže nevydává žádný kouř, nespotřebovává kyslík a nepálí, což z něj činí ideální illumination pro hluboké podzemní komplexy, archivy plné vzácných svitků nebo tajné pokladnice. V dnešní době se tato světla již prakticky nedají koupit na běžném trhu; pokud na nějaké dobrodruzi narazí, bývá to v ruinách zapomenutých měst, případně slouží jako rodové dědictví nejvyšších šlechtických rodů, které dává jasně najevo jejich nesmírné bohatství a prestiž.

Jarinův prsten

Jarin byl legendární elfí kovář a geniální iluzionista, který žil před staletími v hlubokých hvozdech a proslul svým uměním spojovat fyzickou hmotu s čistou magií světla. Narodil se s vrozenou vadou zraku, což ho paradoxně přivedlo k fascinaci optikou, lomem paprsků a broušením vzácných drahokamů, kterým dokázal vdechnout nevídané vlastnosti. Svůj slavný prsten původně stvořil jako pomůcku pro vlastní práci v temných podzemních dílnách a pro detailní zkoumání jemných mechanismů, avšak po útoku nepřátelských klanů na jeho domovinu šperk narychlo upravil, aby sloužil i jako smrtící obranná zbraň. Jarin nakonec zmizel neznámo kam, ale jeho odkaz přežívá v několika málo artefaktech, které po sobě zanechal a které dodnes fascinují dobrodruhy po celém světě.Magický Jarinův prsten se na první pohled jeví jako elegantní šperk tvořený masivním zlatým kroužkem, který pevně svírá zářivě modrý drahokam, avšak v jeho nitru se skrývá neobyčejná moc umožňující nositeli vysílat z prstu intenzivní světelné kužely. Otáčením samotného zlatého kroužku kolem modrého gemu může majitel libovolně měnit vlastnosti a zaostření paprsku, což z tohoto artefaktu dělá neuvěřitelně všestranný nástroj i zbraň. Při mírném rozptýlení slouží jako spolehlivý zdroj světla v temnotách, zatímco při náhlém zesílení dokáže oslepit nečekaného útočníka a v maximálním bodu zaostření se promění v dokonale koncentrovanou energii, která s chirurgickou přesností dokáže přeříznout třeba i pevné železné mříže.

Gravitační pláště

Pláště se na první pohled většinou nijak neliší od obyčejného rouna z hrubé vlny, jaké nosí každý druhý poutník - i když existují i honosné varianty. V jeho prostých vláknech je však vetkáno základní, relativně běžné očarování, které se aktivuje v momentě, kdy nositel ztratí pevnou půdu pod nohama. Jakmile se ocitne ve volném pádu, látka magicky ztěžkne, zachytí vzduch a začne fungovat jako neviditelný padák, který pád drasticky zpomalí na bezpečné tempo. Na Talufanu nejde o žádný unikátní královský klenot, ale o praktickou, sériovější výstroj průzkumníků, zlodějů a horských kurýrů, pro které je možnost bezpečně seskočit ze střechy nebo ze skály otázkou každodenního přežití. Bohužel magie z pláště časem vyprchává, což stálo mnohé život.

Ohnivý meč

Meč na příkaz vzplane. Oheň hoří asi hodinu a pak pomalu dohasíná. Je možné ho přivolat většinou jen jednou denně. Odstraší vlky a divou zvěř a efektivní je při boji s troly, vlkodlaky, upíry nebo čímkoliv hořlavým. Také osvětlí jeskyni nebo tunel. Pokud se pokusíš tenhle ohnivý zázrak přivolat podruhé za den, meč se sice nerozsvítí, ale rozhodně ti dá jasně najevo, co si o tvé nenasytnosti myslí. Místo majestátního plamene z čepele vyrazí jen zlověstné škytnutí a obláček černého, štiplavého kouře, který smrdí jako spálené onuce starého trola. Tento magický „zpětný ráz“ má navíc tu nepříjemnou vlastnost, že ti okamžitě očadí obličej tak dokonale, že budeš vypadat jako kominík, co právě prohrál zápas s ucpaným průduchem, a tvé drahocenné obočí se zkroutí do smutných, sežehlých ruliček.

Magická pouta

Tato pouta jsou noční můrou každého, kdo si zvykl lousknout prsty a vyčarovat světlo nebo blesk. Jakmile runami pokryté železo zaklapne kolem zápěstí, vnitřní magický pramen vyschne rychleji než studna v srpnu a z mocného arcimága se rázem stane jen mrzutý stařík, co neumí ani rozdělat oheň bez křesadla. Trpasličí runotepci je sypou z kovadlin jako na běžícím pásu a inkvizitoři je s oblibou věší na opasek vedle svatých textů, zatímco v kouzelnických akademiích slouží jako výchovný prostředek pro studenty.V rukou temnokrevných nebo krvelačných elfů se však tahle „železná dieta“ mění v rafinovaný nástroj utrpení, protože nic nebolí ego čaroděje víc než naprostá bezmoc. Pouta mají tisíce podob – od těžkých okovů, co váží jako pytel ovsa, až po elegantní stříbrné náramky, které vypadají jako drahý šperk, dokud se vám nezaříznou do masa a neuhasí každou jiskru v krvi. Je to zkrátka univerzální náhubek pro duši, který zaručí, že jediná věc, kterou vězeň v těchto želízkách vykouzlí, bude hluboký povzdech nad vlastní hloupostí.

Urdan-Etnar-Lomoz

Legendární zlatý meč obestřený posvátnou úctou vykovaný ještě za spolupráce elfů a trpaslíků v časech nouze snad kdysi dávno ve Věku Bestií. Jeho čepel neustále plane jasným, čistým zlatým světlem a pulzuje magickou aurou nevídané moci. Tento artefakt nedisponuje pouze fyzickou ničivostí, ale především schopností okamžitě uchvátit mysl každého, kdo pohlédne na jeho vznešenou siluetu. Aura meče působí na davy jako mocné opojení, které v lidech probouzí absolutní oddanost a dává nositeli tak nezpochybnitelnou autoritu, že ho bez váhání následuje celá armáda. Každý, kdo se ocitne v přítomnosti této zbraně, je natolik oslepen a paralyzován její božskou nádherou, že ztrácí vlastní vůli a je připraven bezpodmínečně poslechnout jakýkoliv, i ten nejšílenější rozkaz svého nového vůdce.

Rezonační helma

Fungují jako obří magické ucha – vnitřní strana hledí je vybroušena tak precizně, že zachytí i to nejtišší spiklenecké zamumlání v protějším rohu krčmy nebo cvaknutí natahované kuše v hustém křoví. V boji je to k nezaplacení, protože slyšíte nepřátelské plížení dřív, než vrah vůbec vytáhne dýku z pochvy, a v jeskyních vás zvuk kapající vody varuje před propastí dlouho předtím, než k ní dojdete.Má to ale jednu zásadní vadu: helma nemá knoflík na ztišení. Jakmile kolem vás proletí čmelák, zní to, jako by vám u ucha startovalo rozzuřené hejno draků, a když váš spolubojovník v plné zbroji nešikovně zakopne, rezonance vám málem vystřelí mozek z uší. Spánek v táboře plném chrápajících trpaslíků je pak naprostý očistec, protože každý jejich nádech zní jako hroucení skalního masivu. Nositelé této helmy sice nikdy nejsou překvapeni přepadením, ale poznáte je podle toho, že mají věčně vytřeštěné oči a při každém hlasitějším slovem sebou škubnou jako splašený kůň.

Tichostříl

Tento samostříl je výsledkem snahy trpasličích mistrů o dokonalou akustickou izolaci při polních operacích. Magické lučiště je zkonstruováno tak, aby při výstřelu pohltilo veškeré vibrace tětivy i svist letící šipky. Projektil je během letu stabilizován nízkotlakým vzduchovým tunelem, což v praxi znamená, že se k cíli snese tišeji než stín a zasáhne jej dřív, než kdokoli v okolí zaznamená sebemenší narušení klidu. Je to ideální volba pro diskrétní eliminaci hlídek nebo lov zvěře, která má až příliš dobrý sluch.Mechanismus má však jednu provozní specifiku: zvukovou paměť. Jelikož magie hluk neničí, ale pouze ukládá do struktury dřeva, dochází po dvanácti výstřelech k nasycení materiálu. Třináctý pokus o natažení pak vyvolá okamžitý a nekontrolovaný akustický výboj. Ten svou intenzitou připomíná pád kostelní věže do skladu kovového nádobí, což spolehlivě ohluchne střelce, vyplaší veškerou zvěř v okruhu jedné míle a z tiché mise udělá nejhlasitější událost týdne. Zkušený uživatel si proto po dvanácté ráně raději najde bezpečné místo, kde nechá zbraň v klidu „vydýchat“.

Tiché svíce

Tichá svíce je vzácný magický nástroj, který na první pohled vypadá jako obyčejný voskový válec, často však mívá jemně namodralý nebo popelavý odstín a její knot nevydává při hoření žádné praskání. Jakmile se její plamen rozhoří, nešíří se od něj hřejivé praskotavé teplo, ale zvláštní, těžké ticho, které okamžitě pohltí veškeré zvuky v celém okruhu jejího světla. Kam až dosáhnou žlutavé paprsky tohoto kahanu, tam utichá lidský hlas, cinkot zbraní, kroky na kamenné podlaze i praskání suchého listí, jako by prostor obklopila neviditelná vrstva prachového sněhu. Magická aura svíce funguje tak, že zvukové vlny v dané zóně prostě zanikají a mění se v neznatelné chvění vzduchu, což z ní dělá neocenitelného pomocníka pro zloděje, špehy, ale také pro mágy vyžadující absolutní klid na složitá zaklínadla. Pokud se někdo pokusí v jejím dosahu mluvit, jeho rty se sice pohybují, ale z hrdla nevyjde ani sebemenší tón, což může u nepřipravených osob vyvolat paniku a pocit náhlého ohluchnutí. Intenzita tlumení je přímo závislá na jasu plamene, takže pokud svíce dohořívá nebo její světlo zakryje stínítko, zvuky v zastíněných místech opět okamžitě nabydou na své původní síle. Výroba takového předmětu vyžaduje přimíchání prášku z drceného selenitu a kapky vody z tůně, která nikdy nezažila bouři, přičemž největším rizikem při jejím užívání zůstává fakt, že uživatel sice nemůže být slyšen, ale sám také neuslyší blížící se nebezpečí.

Zřídla

Zpět na svět

Bohové

Page updated

Google Sites

Report abuse