Manatera - Alchymie

Ametýna

Ametýna je vzácná, tmavě fialová rostlina s tuhými, lesklými listy a květy ve tvaru hvězdy. Roste na skalnatých výběžcích, v místech bohatých na magickou energii, často poblíž ložisek drahokamů. V noci slabě fosforeskuje, což jí vyneslo přezdívku noční královna.Používá se především v magii mysli a ochrany – zklidňuje rozbouřené emoce, posiluje koncentraci, a chrání před manipulací či telepatickým vlivem. Sušené listy se přidávají do kadidel, zatímco květy bývají součástí lektvarů proti šílenství nebo elixírů pro jasné snění.Ametýna je velmi žádaná mezi čaroději a vizionáři, při žvýkání dává jakýsi šestý smysl - člověk vidí pár sekund dopředu. Špatně snáší vykořenění – přežije jen v původní půdě nebo v obřadních nádobách z ametystu. Sušená nemá takový účinek, ale vydrží.

Mentar

Mentar je podivná a vzácná rostlina, která vyrůstá vysoko na větvích starých jehličnanů, nejčastěji smrků a borovic. Její růst působí cize – jako by sem nepatřila, jako by strom nedobrovolně hostil něco z jiného světa. Přesto se nedá upřít jeho krása: narůžovělý květ ve tvaru leknínu, jehož okvětní lístky září měkkým vnitřním světlem, se rozvírá jen za chladných rán nebo v přítomnosti magie.Mentar je parazit – vysává ze stromu mízu, ale zároveň ji přetváří. Tam, kde roste, bývá dřevo tvrdší, tmavší, někdy dokonce mírně svítí ve tmě. Strom s mentarem se stává tichým nositelem magie, ale i slabosti. Někteří říkají, že stromy, na nichž Mentar vyroste, dříve či později uschnou, jiní věří, že se mění v brány do jiných světů.Sušené lístky Mentaru se používají při rituálech jasnozřivosti, v nálevech, které odemykají skryté vzpomínky, i v jedovatých parách, co otupí mysl nepřítele. Sběr je nebezpečný – nejen kvůli výšce, ale i proto, že některé exempláře prý poznají, kdo je přišel trhat, a zavřou květ dřív, než se jich dotknete. Někdy i natrvalo.

Černá voda

Černá voda z Černého jezera je zakázaná, tajuplná tekutina, která se nachází pouze v jádru Temné říše — v místě, kde před staletími dopadl meteor a zvrátil běh světa. Jezero je černé jako inkoust, klidné, bez odrazu a bez života… alespoň na první pohled.Voda z něj mutuje vše, čeho se dotkne – tělo i mysl. Ti, kdo ji pili, získali sílu, ale ztratili identitu, rozum, nebo i lidskost. V alchymii je považována za nestabilní element chaosu, zakázaná všemi akademiemi magie.Její účinky jsou nepředvídatelné: může léčit i zabíjet, posilovat i pohlcovat. Některé kulty ji uctívají jako dar z nebes, jiné ji chtějí zapečetit navěky.Jelikož je velmi nebezpečná a zakázaná, mnoho se o jejích účincích neví.

Černá sůl

Černá sůl je temná, matně lesklá krystalická látka těžená hluboko v podzemních puklinách, kde se stýká stín se sírou. Na rozdíl od běžné soli nemá chuť – spíše ztlumí smysly a tlumí magické vibrace v okolí.
Používá se v rituálech očisty od posednutí, rušení kleteb, ale také jako součást obranných kruhů proti duchům a démonům. V alchymii slouží k potlačení magické nestability, a je-li přidána do lektvaru, ztiší jeho účinek nebo zastaví přeměnu.
Přestože není jedovatá, dlouhodobé vystavení černé soli vyvolává chlad mysli a ztrátu emocí.

Čmušličky

Čmušličky jsou drobné plazivé rostliny, jejichž květy připomínají otevřené lasturky – zářivě červené, s jemným leskem a pravidelným žebrováním okvětních lístků. Růstově se drží při zemi, rozprostírají nízké polštáře po slunných loukách a úbočích kopců, kde se zem zahřívá odpoledním sluncem. V noci se květy zavírají do pevných spirál, jako by si chránily svůj žár.Rostlina je známá svou schopností koncentrovat tělesné teplo – listy zůstávají vlažné na dotek i za chladného rána. Alchymisté z červených mušliček připravují masti, které prokrvují končetiny a zvyšují citlivost i rychlost pohybu. Ve vnitřní podobě (čaj, tinktura) působí jako mírný stimulant, podporující cirkulaci krve, vnímání a tepovou sílu. Často se kombinuje s jinými bylinami v lektvarech síly, vášně nebo životní energie.V některých krajích se věří, že červené mušličky rozkvétají silněji v přítomnosti milenců a jejich sběr je považován za akt oddanosti. Přílišná dávka však může vést k přehřátí organismu, bušení srdce nebo dokonce halucinacím.

Dračí chmel

Dračí chmel je houževnatá, nízko rostoucí rostlina s temně zelenými listy a drobnými rudými květy, která roste především ve vlhkých jeskyních, starých štolách a na úpatí hor. Její název pochází z legend, podle nichž tato rostlina vyrůstala tam, kde dopadla krev raněného draka.Trpaslíci ji po staletí využívají při vaření silného piva známého jako rudý chmelovec, které dodává sílu, zvyšuje odolnost a krátkodobě ztlumí bolest. Kořen dračího chmelu se také suší a drtí na mast nebo prášek — hojí zranění a pomáhá proti jedům, zejména těm, které pocházejí od skřetů nebo hadovitých tvorů.U elfů má rituální využití: jeho kouř ve svatyních prý umožňuje nahlédnout do paměti země. Lidé jej často zaměňují s obyčejným hořcem — k vlastní škodě, neboť neznalé může jeho hořkost i otrávit.

Drcený obsidián

Drcený obsidián je jemný prášek z černého vulkanického skla, chladný na dotek a bez lesku. Místo aby magii vedl, pohlcuje ji jako studna bez dna. V magických kruzích je považován za přírodní izolant — dokonale ruší tok many a narušuje vazby mezi kouzlem a sesílatelem.Používá se k ochraně proti magickým stopám, rušení očarovaných předmětů, nebo jako výplň pro runy mlčení a skrytosti. Některé chrámy jím sypou prahy proti černé magii, jiné jej nosí v amuletech jako ochranu proti ovlivnění mysli.V některých kulturách je nazýván “popel ticha” a zakazuje se jeho použití při běžných rituálech, protože může zastavit i léčivá kouzla.

Hrušky mládí

Hrušky mládí jsou vzácné, zlatavé plody rostoucí planě hluboko v Černém lese a také ve Velkém hvozdu, kde o ně pečují elfové a chrání je před světem. Každá hruška je nesmírně cenná – po požití omladí tělo o přibližně pět let, aniž by poškodila mysl nebo vzpomínky. Poslouží skvěle jako královský dar, ale bohužel se rychle kazí.Přemíra však může vést k regresi, duševní nestabilitě nebo ztrátě identity – některé příběhy mluví o lidech, co se stali dětmi a zapomněli, kým byli.

Jiskřivka

Jiskřivka je vzácná modře kvetoucí bylina, která roste na skalnatých svazích a horských planinách, kde je půda suchá, ale prostoupená magií. Na první pohled zaujme jejími úzkými, stříbřitě ojíněnými listy a květy, které připomínají drobné hvězdičky – zářivě modré se světlejším středem. Za soumraku nebo při bouřce lze kolem květů pozorovat jemné jiskření, jako by mezi okvětními lístky probíhaly drobné výboje statické magie.Dotknout se Jiskřivky znamená ucítit lehké mravenčení na konečcích prstů – rostlina totiž v sobě drží přirozený náboj. Právě tato vlastnost ji činí cennou v alchymii. Sušené květy se používají při výrobě lektvarů energie a bdělosti, výtažek z listů zase pomáhá při obnově magické síly nebo jako přísada do lektvarů rychlé reakce. Čerstvý odvar z celé rostliny může krátkodobě zvýšit pohybovou rychlost nebo duševní bystrost, ačkoliv po vyprchání účinku přichází únava a někdy i drobné záškuby svalstva.Jiskřivka je neobyčejně citlivá na dotek i zvuk – říká se, že ti, kdo k ní přistoupí s úctou a klidnou myslí, si mohou z její energie odnést více, než nabízí samotná hmota. Její sběr je proto v některých kulturách považován za zkoušku trpělivosti a duchovní rovnováhy.

Kipráti

Kipráti jsou ostnatí červi, odporní, šedofialoví tvorové velikosti prstu, kteří se rodí v hnijících tělech padlých netvorů nebo v odporných bažinách prolezlých černou magií. Jejich tělo je pokryto drobnými háčky a ostny, které se zarývají hluboko do masa, jakmile červ nalezne hostitele.
Používají se ve temných rituálech bolesti, ovládání a posednutí. Někteří šílení mágové je vkládají do těla obětí, aby narušili jejich vůli nebo jim způsobili trýznivou smrt. Alchymisté je sbírají pro extrakty, které drtí vůli a narušují mysl.
Je známo, že živý kiprát v krvi dokáže znemožnit seslání kouzla nebo vyvolat halucinace a ztrátu kontroly.

Kořen Kara

Kořen Kara je zvrásněný, tmavohnědý oddenek rostliny, která roste hluboko v podzemí, často v jeskyních nebo v dolech, kde dlouho nerostlo nic živého. Je tvrdý, hořký a při rozříznutí roní temně rudou mízu, která vypadá jako zasychající krev.Je známý jako stimulant temné síly a vůle – používá se k posílení magie, výdrže i mentální odolnosti, ale za cenu empatie a citů - jak lásky a náklonosti, tak zloby a nenávosti. Mág pod vlivem Kara působí chladně logicky, neústupně, bez pochyb. V bojích i rituálech se stává nebezpečně soustředěným a bez slitování. Kořen je návykový, a časté užívání přetváří uživatele v nelítostného fanatika. Někteří válečníci a černokněžníci ho užívají nejen před bitvami.

Kořen mandragory

Kořen mandragory je jednou z nejlegendárnějších a nejnebezpečnějších ingrediencí v alchymii. Na první pohled připomíná pokroucenou lidskou postavu – s výrůstky podobnými končetinám a záhyby, které se nápadně podobají obličeji. Tato podoba dala vzniknout mnoha pověrám, především té, že při vytažení ze země mandragora křičí a její výkřik může zabít nebo zbláznit nepřipraveného sběrače.Roste hluboko v zemi, často pod starými šibenicemi, na místech nasáklých starou bolestí nebo krví, a je spojována s magií těla, duše a smrti. Vůně čerstvého kořene je silná, zemitá, trochu nasládlá, ale se stísněným podtónem, který působí neklid.V alchymii má mandragora silné účinky na vědomí – používá se k výrobě silných uspávacích lektvarů, transových odvarů nebo lektvarů pravdy. V malých dávkách stimuluje jasnovidnost, citlivost na magické proudy nebo sny. Ve větších je však prudce jedovatá, působí halucinace, ztrátu reality a může vést k trvalému poškození mysli.Kořen se sbírá jen za určitých podmínek – obvykle za úplňku, s rituálním zaklínáním, někdy s pomocí zvířete, které jej „vytrhne“ místo člověka. Sušený kořen si zachovává většinu své moci a často bývá nošen jako amulet nebo zakopaný pod prahem domu k ochraně před černou magií. Mandragora je rostlina tajemství – silná, ale nebezpečná, přinášející sílu tomu, kdo ji ovládne, ale zkázu tomu, kdo ji podcení.

Kůže z hada měňavce

Kůže z hada měňavce je tenká, pružná a pokrytá jemnými šupinkami, které neustále mění barvu podle okolního světla. Na první pohled vypadá obyčejně, ale při bližším zkoumání se v ní zrcadlí okolí, jako by šlo o tekuté sklo. Tento vzácný materiál se sbírá z hadů žijících hluboko v džunglích nebo podzemních chodbách, kde se pohybují téměř neviděni.Je ceněna pro své mimetické a iluzivní vlastnosti – alchymisté ji používají k výrobě lektvarů neviditelnosti nebo kroužků klamu. Švadleny a mágyně z ní šijí pláště a rukavice, které nositeli umožňují splynout s okolím nebo oklamat zrak druhých. Kůže se dále uplatňuje i v rituálech změny tvaru, iluzí a maskování, ale je velmi nestabilní – ztrácí své vlastnosti při kontaktu s ohněm nebo silnou světelnou magií.Nošení kůže z hada měňavce však není bez rizika – delší kontakt může oslabit identitu nositele, zamlžit jeho mysl nebo způsobit, že začne vnímat realitu jako nestálou, rozostřenou. V extrémních případech prý někteří zcela ztratili své pravé já.

Květy Salvíny

Květy Salvíny jsou jemné, bílé květy rostoucí v čistých, stinných hájích poblíž pramenů nebo míst, kde byla prolita nevinná krev. Rostlina je tichá a nenápadná, ale velmi silná.Její květy mají dvojí účinek — neutralizují jedy všeho druhu, od těch tělesných po ty magické, a zároveň čistí duši od viny, temných myšlenek či kleteb spojených s hněvem a bolestí.Používají se v lektvarech očisty, protijedech a při zpovědních nebo pokáních rituálech. Kněží i alchymisté je sbírají zřídka, neboť rostlina uvadne, pokud ji utrhne nečisté srdce.Některé legendy říkají, že květ Salvíny nečistému člověku v ruce zčerná a zanechá jizvu, která nikdy nezmizí.

Mločiska

Mločiska jsou zvláštní vodní rostliny rostoucí na březích tichých tůní, mokřadů a bažin, kde je magie v půdě silná a neuspořádaná. Jejich květy mají zlověstně krásný vzhled – připomínají vlhké, barevné oči, které se jemně pohybují za slunečním světlem nebo za pohybem živých bytostí.Při konzumaci čerstvého květu mločisky získá člověk na krátkou dobu schopnost vnímat magii – vidí svět jako prozářený proudy energie, magické předměty jasně září, a každý čaroděj má kolem sebe charakteristickou, pulsující auru. I obyčejní lidé zanechávají slabé stopy své životní síly. Tento stav trvá přibližně deset minut, během nichž se vize postupně zamlžuje a mizí. Příliš časté užívání může způsobit bolesti hlavy, rozostřené vidění a u některých lidí i trvalé vnímání "zbytkového světla", které ruší běžné smyslové vjemy. Mločiska jsou vzácná a sběr jejich květů je obtížný – rostlina se brání sevřením květu nebo náhlým ponořením pod hladinu.

Morgelína

Morgelína je světle fialová květina s hedvábnými okvětními lístky, které voní nasládle a omamně, zvláště za soumraku. Roste na vlhkých, stinných místech – často u jezer, bažin nebo v opuštěných zahradách – a je oblíbená mezi alchymisty i zaklínači.Z jejích okvětních lístků se připravuje silné afrodiziakum, které prohlubuje touhu, smyslnost a potlačuje zábrany. V malém množství zvyšuje vnímavost a šarm, ve větším však může způsobit ztrátu soudnosti, halucinace a závislost.Morgelína je ceněná, ale kontroverzní – používá se v elixírech lásky, rituálech plodnosti, ale i v politických intrikách. V některých královstvích je její držení zakázáno.

Netopýří křídla

Netopýří křídla jsou temné, blanité listy vzácné noční rostliny, která roste pouze ve stínu starých hrobek, zřícenin nebo hluboko v podzemí. Tvar jejích listů připomíná roztažená křídla netopýra, což jí dalo jméno. K večeru začíná rostlina slabě fialově fosforeskovat.Používají ji hlavně alchymisté a nekromanti — po uvaření do lektvaru zvyšuje schopnost tiše se pohybovat, lépe vnímat ve tmě a prý dokáže dočasně zklidnit tlukot srdce.Upíři si z ní dělají čaj, který údajně zmírňuje žízeň po krvi.

Noční rybíz

Noční rybíz je temně modrý keř, který roste pouze ve stínu, nejlépe pod vysokými stromy nebo v blízkosti hřbitovů, ruin a jiných míst nasycených temnou magií. Jeho bobule jsou malé, lesklé a červené – na dotek studené a mírně lepkavé. Při rozkousnutí uvolňují hořkosladkou šťávu s kovovým podtónem.Plody nočního rybízu mají silné utišující a zklidňující účinky na mysl, tlumí emoce, potlačují strach, krvežíznivost a bolest, a v kombinaci s vhodnými bylinami dokážou navodit hluboký, snový spánek bez snů – oblíbený u mágů, kteří chtějí ochránit svou mysl. Zároveň však tlumí i vůli a vnitřní oheň – časté užívání způsobuje apatii a ztrátu zájmu o svět.Alchymisté ho využívají při výrobě lektvarů zapomnění, ztišení nebo kontroly mysli, nekromanti ho přidávají do mastí, které umožňují komunikaci s mrtvými bez rizika šílenství. Noční rybíz je ceněn, ale sběr je nebezpečný – keř se prý brání a někdy ze země pod ním vystupuje chlad, který spaluje kosti.

Pelyněk

Stínový pelyněk je temnější, vzácnější příbuzný běžného pelyňku. Jeho listy jsou šedozelené, s černými žilkami, a voní ostře hořce s nádechem popela. Roste na místech zasažených smrtí – na starých bojištích, popravištích nebo hrobech, kam se nikdy nedostalo slunce.Používá se především při ochranné a pohřební magii – dokáže odehnat zlé duchy, narušit kletby nebo očistit prostor od temných energií. Je výtečný jako přísada do kadidel, mastí proti posednutí a elixírů pro kněží a nekromanty.Ve vyšší koncentraci má však halucinogenní účinky – uživatel slyší hlasy mrtvých, vidí stíny minulosti nebo se může na chvíli "propadnout" za Závoj. Používán neobezřetně, může zanechat trvalé duševní trhliny. Proto se říká:"Pelyňkem vykuřuj, ale nenech ho vkročit do své mysli."

Popel Fénixe

Popel fénixe je posvátný, žhnoucí prach, který zůstane po smrti a znovuzrození tohoto legendárního ohnivého tvora. Má zlatooranžovou barvu, jemně hřeje na dotek a nikdy zcela nevychladne.Je známý jako mocná léčivá a očistná složka – kapka popela v lektvaru může vyléčit smrtelná zranění, zvrátit kletby, nebo dokonce vrátit duši tělu, pokud ještě neodešla daleko.V práškové podobě jej používají nejvyšší kněží a mágové k rituálům znovuzrození, ochrany před temnotou a k uzamčení bran mezi světy.Popel je nesmírně vzácný, protože fénix se spaluje jen jednou za několik staletí — a kdo ho najde, často platí krví.

Roh Tharna

Roh Tharna pochází z druhu rohatého netopýra, mazlíčka čarodějů, kteří slouží jako špehové a strážci. Roh je krátký a zahnutý.Slouží jako dokonalé magické křesadlo – jiskra z něj zapalí i mokré dřevo a dokáže zažehnout magický oheň, který hoří i bez paliva. Při správné přípravě lze roh také vylouhovat do silného energetického nápoje, který okamžitě obnoví část vitality a mentální síly, ale má lehce návykové účinky a může způsobit nespavost.Rohy Tharna jsou vzácné a vysoce ceněné alchymisty, průzkumníky i válečníky. Mnozí ho nosí zavěšený na krku.

Rozemletý roh jednorožce

Rozemletý roh jednorožce je extrémně vzácná, posvátná substance s mohutnou magickou silou. Jemný, perleťově bílý prášek s lehce stříbrným leskem se používá především v nejsilnějších očistných a léčivých lektvarech.
Je známý tím, že neutralizuje jedy, láme kletby, vrací vědomí a v některých případech údajně i oživuje mrtvé, pokud je použit v kombinaci s dalšími rituálními přísadami.
Většina národů považuje získání rohu za svatokrádež – pravý roh může pocházet jen z mrtvého jednorožce, a proto je jeho držení často trestáno smrtí. Čarodějové a alchymisté se přou, zda lze účinek nahradit syntetickými náhražkami — dosud bez úspěchu.

Šupiny baziliška

Šupiny baziliška jsou tvrdé, lesklé plátky v barvě zvětralé mosazi se zeleným nádechem. Jsou extrémně odolné vůči fyzickému i magickému poškození a chladné jako smrt samotná. I po odloučení od těla baziliška si uchovávají zbytkovou auru zkamenění.Používají se při výrobě ochranných amuletů, zbrojí proti magii nebo jako složka paralyzujících jedů a lektvarů. V rituálech se kladou na oltář jako symbol moci nad životem a smrtí.Držení šupin je v některých říších zakázáno — údajně mohou ztlumit srdeční činnost, otupit city a v rukou nekromantů slouží k upevnění kontroly nad nemrtvými.

Sušená dračí krev

Sušená dračí krev je červený, krystalický prášek vzniklý odpařením a pečlivým usušením krve skutečného draka. Voní po spáleném kovu a síře, a na jazyku silně pálí.Obsahuje koncentrovanou magii a proto se používá jako zesilovač lektvarů, run a zaklínadel. Špetka v nápoji může posílit fyzické schopnosti, prolomit magickou ochranu, nebo dodat sílu kouzlu, které by jinak selhalo. Má širokou škálu využití a je poměrně vzácná. Při šňupání dodává sílu a odvahu. Pravidelná konzumace způsobuje růst svalstva, ale také prý rudnutí kůže a v ojedinělých případech i růst šupin.Krvaví elfové z Mlžných útesů mají obří klece a chovají v nich draky, kterým krev pravidelně berou a suší ji. Je to prakticky jedinný zdroj sušené dračí krve na Talufanu. Občas se někdo pokusí udělat náhražku z vyverna nebo baziliška, což zkrátka nemá účinek a je to podvod.

Sušené Lysonožky

Lysonožka pružná je podivuhodná houba, která roste skrytě v mechem porostlých lesích a stinných jeskyních, kde je vzduch vlhký a ticho rušené jen kapkami rosy. Její klobouk má světle hnědou barvu s temnějším středem.Alchymisté ji vysoce cení pro její schopnost zvyšovat obratnost a pružnost těla. Výtažek z klobouku se používá do lektvarů, které zlepšují reflexy a koordinaci pohybu – ideální pro zloděje, špehy nebo tanečníky. Noha houby, když se správně usuší a rozemele, bývá součástí mastí, které uvolňují ztuhlé klouby a šlachy. Lidé, kteří ji užívají pravidelně, popisují zvláštní pocit lehkosti – jako by jejich tělo bylo pružnější než vzduch kolem nich.Její účinky však nejsou bez rizika. Při nadměrném užití může způsobit mimovolné cukání svalů, zvláště v nohou a rukou. Někteří nezkušení dobrodruzi si tak vysloužili přezdívku „tančící kolena“ – nepříjemný stav, kdy tělo reaguje příliš rychle i na neexistující podněty. Přesto zůstává lysonožka pružná jednou z nejvyhledávanějších alchymistických hub v oblasti pohyblivosti a fyzické lehkosti.

Sušené sedmikrásky

Sedmikrásky jsou běžné drobné bílé kvítky rostoucí na jaře. Pomáhají při nemocích a používají se v různých lektvarech.V magii a alchymii slouží jako složka harmonií, obnovy a pravdy. Lektvary s jejich přídavkem posilují vůli, rozptylují iluze a dokáží uzemnit emoce po silném magickém zážitku. Používají se také při věštbách a očistných rituálech.Jsou oblíbené u druidů a víl, kteří věří, že každý květ obsahuje kapku čistého světla světa. Sušené lístky se někdy nosí v amuletu proti lžím a manipulaci.

Špičák upíra

Špičák upíra je zčernalý, lesklý zub, stále naplněný zbytkovým hladom po krvi a touhou po věčnosti. Jeho povrch je jemně popraskaný, jakoby ho vnitřní magie rozežírala zevnitř, a při dotyku chladí až do morku kostí. V rukou alchymisty nebo černokněžníka funguje jako mocný katalyzátor temné magie – zesiluje prokletí, rozšiřuje účinek zaklínadel stínů a krve, a dokáže oživit i dávno vyhaslá kouzla. Někdy se používá jako jádro hůlek nebo dýk určených k rituálům oběti. Jeho síla však není bez ceny – kdo jej nosí příliš dlouho, cítí narůstající neklid, nespavost a chuť po krvi, která nemusí být symbolická. Někteří tvrdí, že špičák upíra si pamatuje jméno svého původního pána a v temných nocích šeptá jeho hlasem.

Trolí žluč

Trolí žluč je hustá, tmavě zelená tekutina s pronikavým zápachem, kterou lze získat pouze z čerstvého těla trolla. Silně leptá kůži i kov a samovolně se pohybuje v nádobě, jako by stále "žila".
Je známá svou schopností rozpouštět magické i nemagické látky, a proto se používá jako ingredience do silných žíravin, protikletbových mastí (v silně zředěné podobě), nebo jako zbraň alchymistů.
Pozor – trolí žluč je extrémně nestabilní, na vzduchu může explodovat, zejména pokud není uložena ve skleněné nebo stříbrné nádobě s pečetí.

Zlaté pavučiny

Zlaté pavučinky jsou jemná, téměř neviditelná vlákna spletená ze světélkujícího vlákna magických pavouků z hlubin podzemí nebo posvátných hájů. Na světle se třpytí jako zlato, ale jsou lehké jako vzduch a pevnější než ocel.
Používají se k výrobě neviditelných pastí, luxusního elfího šatstva, ale i jako surovina pro svitky – inkoust na nich nezasychá, dokud nejsou slova dokončena. V alchymii slouží jako vodič magie v rituálech přesnosti a jemnosti.
Legenda praví, že srdce bohyně osudu je upleteno právě ze zlatých pavučinek.

Zlaté vlasy

Zlaté vlasy jsou jemné prameny vlasů zářivě zlaté barvy, které nerostou na žádném běžném tvorovi. Nejčastěji pocházejí z bytostí napojených na božství, víly světla, nebo legendární princezny požehnané samotným sluncem.
Mají silné magické vlastnosti – používají se k tkaní ochranných amuletů, zažehnání temnoty, nebo jako klíčová složka elixírů mládí, krásy a pravdomluvnosti. Když se vpletou do plátna, vytvoří látku, kterou nelze propíchnout ani šípy.
Získat pravé zlaté vlasy je téměř nemožné – většina těch na trhu jsou padělky z bareveného hedvábí nebo upířích pavučin.

Zlé seno

Zlé seno na první pohled vypadá jako obyčejná sušená tráva, jen s lehce našedlým nádechem a nepříjemným zatuchlým zápachem, který připomíná plesnivou stáj. Roste výhradně na prokletých polích, kde byla prolita krev nebo sesláno zlo, a nasává do sebe zlobu, strach a zmar z okolí.Když je spáleno nebo rozdrceno a vdechnuto, vyvolává halucinace, agresi, paranoiu a násilnické chování. V některých kulturách se zlé seno používá jako součást rituálů posednutí nebo mučení – především k narušení vůle oběti. Alchymisté s ním pracují opatrně, často pouze při tvorbě jedů mysli, nebo při výrobě elixírů vzteku a prokletých mastí.Rostlina sama je téměř nezničitelná – znovu vyrůstá i po spálení nebo vykopání, pokud zůstane půda narušená. Kvůli tomu je často spojována s temnou magií, nekromancií a démonickými vlivy. Někteří tvrdí, že šepotá ve větru a dokáže si přivolat zvířata či šílence, aby ji chránili.Dávejte si pozor, kde se váš kůň pase.

Znehybněl

Znehybněl je vzácná jedovatá bylina, která se vyskytuje v temných lesích, vlhkých roklích a na opuštěných pohřebištích. Má tenké, nachově žilkované listy a bledě modré květy, které zavírají okvětní lístky při doteku.Její hlavní účinek je rychlý a děsivý – do několika minut po požití nebo vstřebání skrze kůži či ránu zcela paralyzuje tělo oběti. Oběť zůstává při vědomí, ale není schopna se hýbat ani mluvit. Účinek trvá přibližně dvě hodiny. Většinou odezní bez následků, ale existují případy, kdy oběť zemřela udušením nebo se stala snadnou kořistí.Používají ji nájemní vrazi, zloději a občas i lovci, kteří chtějí omráčit nebezpečnou kořist bez boje. V alchymii je znehybněl vysoce ceněn, ale i přísně zakázán v mnoha říších.

Žabí oči

Žabí oči jsou drobné, skelné kuličky s mléčně zeleným nádechem, které alchymisté získávají z velkých bažinných žab nebo vzácnějších nočních druhů, jež se živí magickým hmyzem. V čerstvém stavu jemně pulsují, jako by v nich cosi žilo, a mají silnou spojitost s jasnozřivostí, vnímáním a iluzí.Používají se při přípravě lektvarů, které zostřují zrak, odhalují neviděné nebo umožňují nahlédnout do jiných sfér. V kombinaci s černou solí či výtažkem z měsíčního květu slouží jako základ halucinačních nebo věšteckých nápojů. Vysušeny a nošeny v amuletu chrání před klamem, ale při dlouhodobém nošení prý nositele zneklidňují stálým pocitem, že ho někdo sleduje. Žabí oči jsou oblíbené mezi šamany, špehy a iluzionisty, ale i mezi čaroději, kteří se nebojí hrát se skutečností.

Page updated

Google Sites

Report abuse