O seveřanech

V mrazivých pustinách, kde vítr bičuje ostré skalní štíty a sníh nikdy zcela neroztaje, žijí hrdé a divoké národy severu, pro které je přežití každodenním rituálem krve a oceli. Jejich životy jsou nerozlučně spjaty s přírodou v její nejsyrovější podobě, oblékají se do těžkých kožešin ulovených šelem a jejich kůže je pokryta složitým tetováním, které vypráví příběhy o jejich odvaze, poražených nepřátelích a přízni starých bohů. Jsou to mistři lovu, kteří se v nekonečných lesích pohybují tiše jako stíny, doprovázeni svými věrnými vlky a dravými ptáky, s nimiž tvoří dokonalé lovecké smečky. Ti nejmocnější z nich, šamané s očima planoucíma vnitřním ohněm, dokáží skrze hrdelní zpěvy a rituální kouř rozmlouvat s dušemi zvířat a nahlížet do jejich myslí. Když udeří ty nejkrutější mrazy, vydávají se tito válečníci na nebezpečné výpravy za gigantickými mamuty, jejichž maso a kly znamenají pro kmen bohatství na celou zimu. Jakmile však severské slunce slabě zahřeje obzor, obracejí svůj zrak k jihu, k úrodným zemím a bohatým vesnicím, které neznají tvrdost ledu. Tehdy se tito seveřané mění v nezastavitelnou lavinu a vyrážejí na drancující nájezdy, při kterých jim po boku často kráčejí obrovití, tupí, ale nesmírně silní ogrové, s nimiž uzavírají pragmatické dohody stvrzené krví a společnou kořistí. V jejich stopách zůstává jen dým z vypálených osad a písně o zkáze, které se nesou mrazivou nocí zpět do jejich ledového domova.

„Vlk, který zůstane u ohně, zapomene, jak chutná krev.“ 

„Mrtvý mamut nasytí kmen, mrtvý zbabělec krkavce.“

„Tetování je jediná věc, kterou si vezmeš do hrobu.“ 

„Šaman volá do noci,

zvířata mu ku pomoci.

Vlk má hlad a orel zrak,

neunikneš jen tak však.

Mamut kráčí bílou tmou,

třese zemí pod nohou.“