O krysácích

Krysáci jsou národ stínů, špíny a neustálého, horečnatého hemžení, který se jako rakovina šíří pod základy lidských měst. Jsou to shrbené, šlachovité bytosti s krysími rysy, v potrhaných hadrech a s očima, které ve tmě žhnou nezdravým žlutým nebo rudým světlem. Jejich historie je jedna velká, nejasná legenda o vyhnanství; říká se, že kdysi byli lidmi, které postihla strašlivá kletba nebo výsledek zvrácených alchymistických pokusů, což v nich zanechalo hlubokou nenávist ke všemu, co žije na povrchu a pod sluncem.

Žijí v naprostém chaosu, který má však svou krutou vnitřní logiku založenou na právu silnějšího a neustálé paranoii. Jejich „města“ jsou v podstatě nekonečné labyrinty splašků, kde se mísí pachy hniloby a rezavého kovu. Krysáci milují stroje, ale jejich technologie je experimentální, nestabilní, nebezpečná a často poháněná podivnými úlomky zřídel, černou vodou nebo magickou energií, která je pomalu rozežírá zevnitř. Neexistuje u nich nic jako rodina nebo přátelství, pouze dočasná spojenectví poháněná strachem z vůdce klanu nebo vidinou snadné kořisti. Živí se v podstatě čímkoliv – od zbytků, které propadnou mřížemi kanálů, až po maso svých vlastních padlých druhů, protože hlad je v jejich společnosti neustálým a nejlepším motivátorem. Jsou to mistři přepadů ze zálohy, využívající své počty k tomu, aby nepřítele prostě utopili v záplavě drápů a rezavých čepelí.