Brzy jsem zjistil, že existují i jiné herní systémy hry na hrdiny a nejvíc se mi líbila hra Warhammer Fantasy Roleplay. Možná tedy proto, že se mi svět velmi líbil, ale i myslím, že systém je velmi funkční a odehráli jsme s ním mnoho dobrodružství. Množství knih a materiálů do tohoto světa je enormní. Fascinovalo mne to.

Through the Ages je jedna z těch her, které tě úplně pohltí – pokud máš rád budování, plánování a vývoj od starověku po moderní dobu, těžko najdeš něco lepšího. Začínáš pomalu v pravěku, a během pár hodin se ti z toho stane vyspělá civilizace s raketami a internetem. Hra je čistě o správě zdrojů, technologií, vojenství a kultury – všechno je propojené, a každé rozhodnutí bolí. Ale právě v tom je její krása.

Je to těžká hra – nejen na naučení, ale i na mozek. Každý tah je jako šachový problém, kde řešíš, co si můžeš dovolit teď a co budeš litovat za dvě éry. Interakce mezi hráči není brutálně konfliktní, ale pořád sleduješ, kdo může zaútočit, kdo ti vezme kartu před nosem nebo kdo ti utíká na body kultury.

Nevýhodou je délka – klidně tři hodiny i ve dvou, a to i když všichni vědí, co dělají. Ale pokud ti to nevadí a jsi ochotný se do toho ponořit, dostaneš zážitek, který se málokteré stolní hře vyrovná.

Je to hra, která neodpouští chyby, ale odměňuje promyšlenou hru. Pro mě osobně – jeden z největších klenotů mezi strategickými hrami.

Tahle hra je prostě pecka, perfektní odvar deckbuildingu a rondelu. Téma je velmi netradiční - budete totiž hnát svůj dobytek přes severní ameriku. Budete kupovat cennější plemena a prodávat je, najímat pomocníky, stavět budovy, které vám na cestě budou poskytovat nové možnosti, jezdit se svým vlakem po železnici a obsazovat stanice v různých městech. 

Budov je 24 a počáteční rozestavení je také velmi náhodné, takže znovuhratelnost je opravdu velká. Vítězem se pak stává hráč s nejvíce body, které můžete získat mnoha způsoby. Škodění a diplomatické tendence jsou velmi minimalizovány. Hra je svižná a poskytuje zajímavá rozhodnutí. 

Smekám klobouk tvůrcům této hry. Atmosféra je úžasná a vy si skutečně budete připadat, že stojíte na planetě Arrakis a bojujete o vodu a koření. Spojení deckbuildingu a worker placementu funguje opravdu skvěle. Strategických možností je hodně a často jsou rozhodnutí velmi obtížná. Efekty jednotlivých lokací jsou dle mne velmi dobře vyvážené a způsobů, jak získávat zdroje a vítězné body, je taky více. 

Snad jediné, co bych mohl vytknout, je trochu přesílená schopnost pouštních červů zdvojnásobit odměnu vyhraného boje. A pak také karty, které si hráč přidává do balíčku - od nich se pak odvíjí mnohé a některé jsou oproti jiným velmi silné. Například fremena Stilgara jsme radši vyřadili. Pokud ho totiž někdo získal relativně brzy, pak díky němu vyhrál prakticky všechny boje a ostatní se zkrátka nechytali. Tady to trochu přepískli. 

Hra ve dvou je trochu jiná, hra totiž simuluje třetího hráče pomocí balíčku karet, a to přidává další podíl náhody. Nedivím se však, že je hra tak dobře hodnocená. Poskytuje velkou znovuhratelnost díky množství karet. Nás nabažila až asi po dvacáté partii, takže vřele doporučuji všem, co mají rádi moderní strategické a povinost pro všechny co mají navíc rádi svět Duny.

Pokud hledáte deskovku, u které se budete potit strachy, Nemesis je naprostý vrchol. Tvůrcům se podařilo nemožné: přenést pocit z filmu Vetřelec přímo na váš stůl. Atmosféra probuzení z kryospánku na lodi, kde se ve stínech něco hýbe, je prostě pohlcující.

Hra geniálně míchá kooperaci s nedůvěrou. Každý má svůj tajný úkol – někdy loď opravit, jindy zajistit, aby „náhodou“ explodovala i s ostatními. Právě tenhle prvek semi-kooperace dělá hru neskutečně napínavou. Mechanismy hluku a náhodného objevování vetřelců fungují skvěle; nikdy nevíte, jestli příští krok do sousední místnosti nebude váš poslední.

Co bych vytkl? Náhoda je tu neúprosná. Můžete mít skvělý plán, ale stačí jeden špatný hod kostkou nebo smolná karta útoku a vaše postava skončí jako krmivo. Taky pravidla jsou pro nováčky celkem oříšek, první partie se bez neustálého nahlížení do manuálu neobejde.

I přes vysokou cenu a občasnou frustraci z kruté smrti je to ale zážitek, na který budete po dohrání ještě dlouho vzpomínat. Není to jen hra, je to vyprávění příběhu o přežití.